Nevěra - Rozvod - Rozchod ..♥♥♥

Zdravím Vás moji drazí,
často se mě ptáte na nevěru, což mi přijde dost bolestné, protože i ta nevěra nastává z nějakého důvodu. Partnera, partnerku si bereme a lidé by si měli uvědomit to, že manželský slib zahrnuje i toto, že se o sebe budeme starat, zajímat i co se sexuality, sexuálního života týče, do těch manželských povinností spadá i tato rovina. V tomto směru mám dost osobních zkušeností, prožitých, zkušenosti druhých, které jsem pomáhala řešit, proto se trochu rozepíšu, samozřejmě to nemusí třeba pasovat na Váš příběh, Vaší zkušenost, ale tak se začtěte, zamyslete se, prociťe si to, ať víte, že v tom třeba nejste sami.

a/ muži to mají se sexualitou ve velkém procentu úplně jinak, jsou tak stvořeni, žena tomuto může těžko porozumět, my ženy to máme rozdílné, až na pár vyjímek, které se týkají samozřejmě i mužů.  Chlap je doopravdy samec, kterého tato rovina tíží daleko víc než ženy.
Jak jsem k tomuto přišla? Samozřejmě, dá se to načíst, ale já jsem k tomuto zážitku přišla v regresi, kdy jsem tím mužem doopravdy byla :-). Měli jsme se ženou tehdy tři děti a má tehdejší žena a v tomto životě je MOU kamarádkou, byla mou manželkou a bylo MOU Bohyní a to doslova, ty naše děti jsem jí zplodila proto, že je chtěla ONA, já jsem milovala jí, chtěla jsem, aby byla celistvá a šťastná i jako matka, tudiž jsme děti měli, milovala jsem je také, ale ONA mi byla vším. Nezajímala mě jiná žena, toužila jsem pouze po ní, starala jsem se o ně všechny, stačilo jí vidět z dálky jak mi nese do zaměstnání jídlo a zářila jsem, byl to pro mě důkaz Lásky, že mi vaří, stará se o mě i v tomto směru.
Milovali jsme se, milovala mě i s mými nedokonalostmi, usmívala se na mě, když mi nesla ten oběd, smála se i tomu, jak vnímám obrovsky tuto péči z její strany. Smála se, ale laskavě ...

Když muž vidí svou ženu jako Bohyni, je to tak krásné, pro oba, když se milují i se svými nedokonalostmi, ale ona pro mě byla dokonalá, přestože by mnozí namítli, že byla obyčejná, pro mě byla Božská :-). Díky této regresi jsem pocítila jaké to je, když MILUJE muž, opravdu
miluje. Dokáže to takto cítit věčnost. Byla to jiná doba, čas před Kristem, ale i tehdy existovala nevěra, my jí nežili, svět okolo nás existoval také, ale udrželi jsme si to své blaho obyčejného žití.

Ženy, pečujete o svého muže i na poli kuchyňském? Na poli domácího krbu? Kdy žena tvoří to teplo domácího krbu? Dáváte mu najevo, že vnímáte a vážíte si toho, že o Vás muž pečuje, pracuje, zaopatřuje Vás hmotně? Nebo to berete jako samozřejmost? Muž by měl cítit, že si ho považujete, že chodí do práce a stará se, rozhlédněte se okolo sebe, mezi muži najdete spoustu povalečů a také spoustu udřených žen ...
Proč? Dnes je doba těžká, v mužích je to tak, že pokud je správně nastavený, funguje jako živitel, dříve by lovil, žena by obstarávala oheň, vařila by, muž pouze ulovil, čekal na jídlo a hlídal bezpečí blízkých. Dnes je na muže vyvíjen obrovský tlak, jak v zaměstnání, poté doma, často nezbydou síly na něžnosti, i my býváme unavené, máme i svá zaměstnání a í když jsou některé z nás doma, máme co dělat, ta únava padne i na nás.

Tělo potřebuje také své, u mužů je to prostě daleko více silnější .. tak na to myslete ženy, není důvod se tomu smát, brát to na lehkou váhu, každý normální člověk dává najevo, že "touží", říká si o to, žebrá.. a pro muže je toto velice ponižující... Když se cítí jako ten poslední a bídný žebrák, začne se poohlížet jinde ... Buďte naslouchavé, neodmítejte své muže ... Kdysi mi toto radila i má babička, vysvětlovala mi to, zajímalo mě totiž, proč jí opustil děda, jak jí mohl nechat samotnou s dětmi, že tomu nerozumím ... Odešel za JINOU, která NEbyla stále unavená, i kdyby byla, tak by se přemohla, jenom proto, aby s ní zůstal .. naše babička si už nikdy jiného muže nenašla, milovala stále našeho dědu, nová partnerka nedovolila ani to, aby se stýkal s dětmi, natož s ní, cítila, že by se třeba k babičce i vrátil .. takže babička umírala jako stařenka, nemocná, sedřená u svých dětí, seděla v křesle, které si nechala postavit přede dveře a čekala, že do těch dveří vstoupí děda, že si třeba ještě něco řeknou, možná čekala i obejmutí a přestože děti daly vědět dědovi, že babi umírá, děda nedojel ... Nová žena ho nepustila, zažíval by s ní potom peklo, i takto se my ženy chováme, majetnicky, v té době nové ženě už nic nehrozilo ...
Stejně si myslím, že toto nebyl správný lidský konec dvou osudů, ale věřím i tomu, že jejich Láska se nikam nevytratila .. že jsou možná někde teď spolu .. tam, kde jsme poté, až odtud odejdeme, tam jsme všichni doma .. tato bolest na Zemi co jsme si prožili, ta skončí ...

Dobře bychom měli tedy zvážit otázky okolo nevěry, u mužů je to často pouze z nedostatku něžností - sexuality co jim doma schází ...

b/ muž dokáže být nevěrný a přesto dokáže milovat svou ženu, rodinu, pro muže je toto potřeba, kterou spáchá, pokud je to milenka klasická, riskuje tím teplo rodinného krbu. Ženy, dával Vám najevo, že mu to chybí, žebral? .. Vyšla, nevyšla jste mu vstříc? Udělala jste maximum? .. Jsou důvody, které jsou pádné, kdy NEmůžeme, je to nemoc, problémy nás samých, ale je dobré o tom MLUVIT, být si dál blízcí. 
A pokud to prostě nejde, najít nějaké řešení ... které neohrozí rodinu, ani co do citů, nevyjímaje zdravotní problémy. Málokterá žena dokáže být nevěrná a nevnášet to do rodiny, ale mužům toto dáno do povahy je, jen málokterý muž to má jako žena .. muži nepálí mosty .. ženy většínou ano ... to není omluva, Bůh nás obdařil i něčím čemu říkáme hormony, které nám poté mávají se životy ...

c/ zaměřila bych se, pokud by v mém vztahu k takovým to situacím došlo .. na to, jak moc to můj, náš vztah ohrožuje .. následně bych se dala do přemýšlení, zda jsem dobře naslouchala, zda jsem komunikovala s partnerem "co mu chybí, jak moc mu to chybí", rozvod, rozchod je až to poslední řešení .. Oba by měli udělat maximum, o to víc, jsou-li ve vztahu děti .. ty děti jsou tu a pojí nás stále, nepomůže ani rozvod .. Rozvod opravdu vše nevyřeší a navíc mám prožito i to, že stejně dojdou oba a třeba i po letech, že "se to nemělo stát" ..

d/ hodnoty, které se dnes žijí .. jsou dost rozdílné od těch, které se v naší zemi žily před revolucí, doba je splašená, drtivá, trpí tím manželství, děti a já mám obavy, že pokud s tím lidé SAMI něco neudělají, bude tu plno rozvedených párů, kteří ani po rozvodu stejně nebudou šťastní, děti budou stále tak nějak bez nás .. nebo jim najdeme náhražky ve formě kroužků, takových kroužků, abychom je měli co nejvíce z očí, nebo nám je budou vychovávat chůvy .. Takový tlak na nás vyvíjí v zaměstnáních .. netvrdím, že za totáče bylo vše ok,  to bych musela být blázen, když jsem pátrala v historii, nenašla jsem žádný vyhovující systém .. co bych za totality vytáhla je obyčejný život, který mi byl blízký ..
Rodiče na nás neměli také tolik času, ale rodina fungovala, my děti jsme trávily spoustu času pohromadě, s kamarády, těch kroužků tolik nebylo .. ALE ...

Za co jsem stále vděčná mému bývalému ..
Měl čas si s dětmi po práci hrát .. stálo nás to jako rodinu míč, sportovní obuv, vůbec nebyla značková :-) .. švihadla, kola, mohli jsme s dětmi na školní hřiště a světe div se .. došly i děti cizí, které spolu s našimi dětmi jásaly, neboť se na hřišti spustila Olympiáda, JEJICH Olympiáda .. já si doma mohla v klidu rochnit u šicího stroje, dodělat resty .. táta byl v dětském obležení .. a byl šťastný, byl Kingem pro všechny děti, nejen naše vlastní, ale i ty cizí .. večer jim četl pohádky .. byl jejich Láskou .. tou je i nadále .. i když jsou dospělé .. dobře si uvědomují, že jim takto daroval pár let, kdy jiní otcové trávili čas v hospodě .. je to v nich nadále .. posílají to dál .. a to je velká výhra .. vyhnuli jsme se jako rodiče drogám, alkoholu, povrchním známostem u ratolestí, netvrdím, že bychom nezažili nějaké ty kalamity, ale oproti jiným rodinám toto bylo u nás a je pohodové .. nenutila jsem nikdy děti do sportu, ptala jsem se jich co by je bavilo .. naslouchala jsem .. a přesto, že jako páru nám to moc nešlo .. jako rodiče jsme byli a snad i jsme dobří .. uvádím svůj příběh, kdy člověk udělá maximum pro rodinu .. a že to nedopadlo? .. I to se stává, ale mohu říci, že dětství mých dětí bylo i mým krásným obdobím .. že jsem něco nerozsekla nahonem .. dala jsem tomu čas .. až když jsem vyčerpala všechny dobré páky a nebyla jsem vyslyšena, byl konec .. který stejně bolívá .. normálně citlivého člověka přeci rozvod bolí .. trápí ho to .. kdyby to mělo být jinak, pak by se asi jednalo přinejmenším o povahu sociopata, v mém případě :-) a to nejsem ..

Proč tento článek píši? .. Někomu stačí ukázat pomyslné jizvy .. "Hele člověče, tohle se stalo mně, podívej se na moje jizvy, může se to stát i Tobě." Vybrat si musí každý sám .. dát vztahu šanci, srovnat si hodnoty v hlavě, rozpemenout se na začátky, kdy to bylo mezi Vámi krásné .. odpustit si ..

Když to má někdo v povaze, má to o vzrušení, stále potřebuje nové podněty, pak je to těžké .. každá rada je pak drahá .. co s tím? To je pak spíše na rozhovor.. možná i bolestný .. v každém případě, máme-li doma takového partnera, partnerku a bolí nás to moc, je dobré najít v sobě kus sebelásky, sebevědomí, vím, že se to partnera ani netýká, prostě je ten druhý takový .. a znám dost takových lidí.. přesto spolu žijí dál .. maji se i rádi, berou toho druhého jaký je, vědí, že jde  jen a nevím jak to nazvat bezbolestně, je to prostě "akce" .. kdy se neovládnou ..
doma nic bortit nechtějí .. i milují své protějšky .. a přesto s tím nemohou  přestat .. tam by si měl partner uvědomit to, že svými činy by NEměl ohrozit svou rodinu co se zdraví týče .. neublížit tak, aby to bylo nevratné .. každý nevěrník, nevěrnice by si měli uvědomit to, že v dnešní době je plno nemocí, přenosných, kdy nejde pouze o jejich životy, ale i životy blížních. To je také spíše na osobní rozhovor ..

Já kdybych se na nevěru ptala při výkladu, asi by mě víc zajímalo to, zda mě partner MILUJE .. protože existuje odpuštění .. je Božské .. a můžeme začít znovu .. více spolu mluvit, více si být nablízku ..  a když jsou v tom děti, člověk by měl udělat opravdu maximum ..

Slyšela jsem z úst mé maminky, pár dnů před smrtí, že už to ví, že se neměla nikdy rozvádět, divala jsem se na ní sice vyjeveně, po tom
všem jak se otec choval .. dodala .. "Já si to neměla jenom nechat líbit" a to šlo o domácí násilí .. a to je trochu jiná kapitola .. ale věřte či nevěřte .. umřela v den JEHO /otcových/ narozenin .. přišel si pro ni ..  Při rodinných konstalacích bylo nacítěno a prožito to, že naši mamku
obrovsky miloval, že to neuměl dávat najevo, jak se slušelo a patřilo .. vyplulo na povrch, jaké měl dětství ON sám .. do té doby jsem ho neměla ráda .. až když došlo na to prožité .. nacítěné ...  Rozvodem se nic neukončilo .. vytrestal se sám .. jinak to maminka v té době řešit nemohla, neuměla .. a tak věřím tomu .. že je oběma Duším dobře ..

Píši to protože mi bylo Intuicí řečeno, že tento článek napsat mám .. možná někdo z vás podobné téma řeší .. možná Vám něco dají mé řádky, které ze mě jen tak plynou, Intuice to stahuje sama .. NIKDY nejste/nejsme sami .. i když je nevidíte, neslyšíte, jsou tu s námi Andělé, Archandělé, Ježíš .. Bůh .. stačí jenom požádat, poprosit .. a pomohou Vám .. vyřeší to tak, aby Vám pomohli .. situací Vás buď  zbaví, většinou to vše nahradí něčím daleko lepším ..

Nenechte si vzít své štěstí .. svůj život máte ve svých rukách .. neřešte věci horkou hlavou .. a pokud to nezvládáte sami, zavolejte .. jsem tu pro Vás .. ať už po telefonu, nebo na e-mailu .. Vaše Marie ..

Dovětek .. Přede mnou se nemusíte stydět .. můžete plakat .. nadávat .. rozčílovat se .. zklidním Vás .. otevřeme společně Vaše srdce,  zahojíme co bolí .. najdeme Vaši Sílu, chuť do života .. budu Vás u toho držet za ruku i když na dálku, funguje to .. není se čeho bát .. proč ne? Protože lidi miluju a přeju všem Lásku, Klid a Mír na Duši .. Žena otevírá muži srdce ..  pokud máte doma tvrďáka, uděláme spolu maximum.

Aby měl to srdce otevřené .. a miloval Vás hluboce ..  a Vaši Lásku opětoval .. v případě, že se lidé i mají rozejít, s tím nepohneme .. ale neumřete na to .. nezničí Vás to .. 

Vaše Marie