Něco málo o vztazích

Vztahy mohou mít různou podobu, mohou začít sexem, vypadat povrchně a přesto znám pár případů, kdy to vyšlo a ti lidé se vzali, život jim funguje, nebo spolu žijí a jejich vztah je pevný, jenom se z nějakého důvodu vyhýbají sňatku, ale fungují jako manželé.

Romantika je úžasná, zahrnuje něžnosti, vzrušení, sex, velkou vášeň a jsou tací, kteří tvrdí, že sex není až tak důležitý, já vím, že JE, pokud nefunguje tato úroveň na počátku a to alespoň nějaké časové období, dojde k neshodám, k rozchodu, nebo se pár začne trápit. Jeden se cítí být odmítaný, druhý zase stále pod nátlakem. Je důležité o tom mluvit a problém řešit. Když má na počátku vztah i tuto rovinu pestrou, a tím myslím tu sexuální, má z čeho čerpat v dobách, kdy není vše v pořádku a dojde na to, že pár něco řeší, ať už nemoc, nebo něco jiného. Pak je na co vzpomínat a uvědomit si, že na počátku to bylo o velké vášni, touze i lásce. Že tam byl ten náboj, který je k sobě přitahoval a člověk si uvědomí i to, co v partnerovi měl a má.

Zmiňovat se o tom, že pokud někomu posílám erotické fotečky, SMSky s přísliby, zavání riskem, že ten druhý mě bude brát pouze na rovině sexuální, je asi zbytečnost. Vztah založený pouze na sexu nevydrží, to časem vyprchá. Každý zdravý vztah po čase zajede do osvědčených kolejí, kdy jsou z páru dva dobří kamarádi, kteří se spolu rádi pomilují, debatují spolu, tráví společný čas, nebo třeba netráví, ale dají si kus osobní svobody, aby oba měli kousek místečka sami pro sebe. Ať je to koníček, posezení s přáteli, sport.. Takových párů, které jsou spolu na plné pecky, kdy jsou spolu ti dva takřka kromě pracovních povinností stále, je málo. Já sama takový opravdu neznám. Je to jen iluze? Je to něčí sen? Můj sen to rozhodně není..

Myslím si, že zdravý vztah není založen na tom, abych žil/a své štěstí skrze partnera/ku. Pokud to tak cítím, dojde k problémům. Nic a nikdo nás trvale nenaplní. Je důležité si uvědomit, že člověk tu není od toho, aby NÁS dělal šťastným. Má nám s ním být dobře, to ano, ale každý jsme tu na Zemi sám za sebe. Kdysi jsem byla velice ohnivá, drtivá a pak jsem měla vizi, kdy jsem se potkala s maminkou a ta mi řekla něco, co je možná důležité pro více lidí: „Láska nemá pálit. Láska má hřát.“ Říká vám to něco? Zkuste se nad tím zamyslet.

Některé věci změnit můžeme. Duše se tím i něco učí. Ovšem jsou věci a skutečnosti, které člověk změnit nemůže. Je to těžké přijmout, ale není to porážka. Jde o to si uvědomit, že s tímto člověkem v tomto životě být nemám. Nebo že něco končí a to proto, abychom byli s někým jiným nebo sami. Přijmout tento stav s pokorou a to je velká škola pro Duši a hlavně pro naše Ega.


Život můžeme prožít z velké části tak, jak si přejeme. Pokud přijmete tuto myšlenku, jste na počátku životní etapy, které někdo říká „duchovní cesta“, někdo „svět kvantové fyziky“, někdo to má propojené. Já to vnímám tak, že jde pouze o slovíčka, názvy, o Energii, kdy nad námi je něco daleko moudřejšího, že jsme my sami. Bdí.. Já to nazývám Bůh, někdo jiný Vesmír, další jiným názvem. Jde o to, aby jste se cítili v souladu s tím, jak to cítíte a prožíváte. V každém případě mám osobní zkušenosti s tím, že je milující, že na mě má vždy čas a není bez nálady. Kdykoliv ho potřebuji, je se mnou a s mnoha jiným, kteří o něj stojí. Každý z ná je jeho maličkatou součástí. V každém z nás sídlí Bůh a každý z nás má v sobě i temnotu. Je to vyvážené.

Abych nějak ukončila kapitolu vztahu, která sice není dlouhá, ale má být pouhým nástinem, řekla bych, že pokud dva spolu chtějí být, tak pokud jsou k sobě upřímní a řeknou si, co od sebe vzájemně potřebují a zároveň co by se nemělo odehrát, protože pak by jejich vztah skončil, mají dobře našlápnuto vyjít správným směrem. Jedině tak jde ustát i nuda všedních dnů a stereotyp, který nás čeká.

Autor: Marie